Já a Zoo

„Zvířeti stačí, že žije, ale člověk si kromě toho chce ještě přečíst noviny.“ Jan Werich      Všichni majitelé domácích zvířátek se shodují v tom, že období hárání jejich feneček je očistec a peklo na zemi v jednom. Nejinak tomu je i v případě naší Betynky. Sotva jsem si nepřejícně oddechla, že hodný, leč i nejvytrvalejší a nejškaredější pejsek pouličního původu z naší čtvrti se odebral do psího nebe a těšila se na klidnější časy, mělo být vše brzy jinak!      Takhle asi desátý den onoho inkriminovaného období jsem se vydala s natěšenou Betynkou na procházku, abych ji trochu utahala, samozřejmě bez vodítka, v naději, že už brzy bude po všem. V ojedinělém dni 30ti stupňových teplot letošního léta jsem si to za ní šinula procházkovým tempem. Nezneklidnil mne ani fakt, že už má asi desetiminutový náskok. Přece ji znám - bez paničky nikam neuteče. Jaké zklamání mne však čekalo! Nejen že nebyla po půl...